Přeskočit na hlavní obsah

Snižuje ceny ropy nabídka nebo poptávka?



Aktuálně pokles ceny ropy pokořuje hranici 40 dolarů za barel. Přitom ještě v polovině minulého roku (blíží se konec jiného, tak pro jistotu: červenec 2014) stál barel 110 dolarů. Snižuje cenu ropy vyšší nabídka nebo nižší poptávka? 


Analýza ECB ukazuje, že vyšší nabídka (vyšší těžba ropy) snížila cenu na cca 75 dolarů za barel. Pokles tzv. preventivní poptávky (zásoby vzhledem k produkci, viz například vývoj zásob v USA), který dále snížil cenu na 60-65 dolarů za barel, odráží i očekávání dalšího růstu nabídky. Například z důvodů vyšší produkce a vývozů Íránu v příštím roce. Takže se v něm ukrývá také lepší nabídka.



Takže na nižší globální poptávku připadá pokles o 12 dolarů na padesátku. Ano, na padesátku, protože analýza ECB byla dělaná v době, kdy jeden barel stál ještě padesát dolarů, což bylo v říjnu. Pokles pod 40 je odrazem chováni OPEC, který je i při těchto cenách ochoten udržovat produkci nad limitem. Tedy nabídka. Dále trh započítává, že v lednu/únoru vstoupí na trh Írán. Opět nabídka.



Co to znamená? Za prvé, trh říká, že pokles cen ropy a komodit odráží slabou poptávku. Ano, ale pouze částečně. Dominuje nabídka. Navíc pokles cen ropy je pozitivním nabídkovým šokem pro globální ekonomiku. Ta proto v příštím roce urychlí svůj růst. Tak to bylo vždy v minulosti a bylo by chybou se domnívat, že tentokrát to bude jinak. Trh tak nyní podhodnocuje pozitivní dopady poklesu cen ropy. 

Za druhé, vyšší růst globální ekonomiky bude neutralizovat jeden faktor snižující cenu ropy. Cena tak poroste, ale nijak závratně: k 50-60 dolarům za barel. 

Bez dodatečných šoků odhadujeme, že cena ropy by se měla dlouhodobě pohybovat mezi 40 a 80 dolary za barel.



Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g
1 komentář
Další informace

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si
Okomentovat
Další informace

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb
Okomentovat
Další informace