Přeskočit na hlavní obsah

Srdečné pozdravy z Ruska, USA a ČNB


Donald Trump Down

Dnes budou zveřejněny zápisky z posledního zasedání americké centrální banky Fed. O něco plastičtěji ukáží rostoucí tábor, který už už chce zvýšit sazby a jen čeká, zda výsledek prezidentských voleb jim tomu zase nezabrání. My čekáme, že nezabrání = zvýšení v prosinci. 


Po zveřejnění videa s Trumpem z roku 2005 jej začali opouštět vlivní podporovatelé z řad republikánů, např. Paul Ryan nebo John McCain. Jeho šance na vítězství poklesly na cca 17 procent. Každopádně pád Trumpa a očekávání zvýšení sazeb Fedu posiluje dolar.
  

Na druhé prezidentské TV debatě šel Trump do útoku, celá debata byla plná bahna. Naštěstí existuje sestřih, který sice nelze nazvat noblesním, ale je ještě snesitelný.




Srdečné pozdravy z Ruska

Ruská banka ERB operující v ČR není schopná dostát svým závazkům, oznámila včera Česká národní banka. Problémy této banky nejsou neznámou záležitostí, už během druhého čtvrtletí poklesly vklady z 5,8 mld. na 4,9 mld. CZK. Garanční systém očekává výplatu ve výši 3,6 mld. CZK. 

Připomínám, že podle zprávy ČNB o finanční stabilitě dokonce tři banky neobstáli ani v základním scénáři jejich zátěžových testů. Jinými slovy tyto tři malé banky nemají ani pro relativně normální časy udržitelný obchodní model. Tyto tři malé banky představují podle ČNB 1,8 procent aktiv bankovního sektoru, tedy 107 mld. CZK.

Vzkazy centrální banky pro vývozce

Ještě bych se vrátil k pondělní prezentaci hlavního ekonoma ČNB Tomáše Holuba s názvem „Měnová politika ČNB a budoucí exit z kurzového závazku“, kterou měl na semináři s příznačným názvem „Eliminace měnových rizik v mezinárodních kontraktech“. Takže jaké poselství dala ČNB pro eliminaci kurzového rizika?

Potvrdil, že exit nemůže nastat před druhým čtvrtletím 2017, aktuálně, že bankovní rada vidí exit v polovině roku 2017. A že exit může být odložen. 

V tomto směru byla důležitá poznámka, že prognóza ČNB počítá s tím, že ze strany ECB dojde v březnu k jednorázovému ukončení kvantitativního uvolnění (QE). Jejich prognóza nepředpokládá, tak jako my, že dojde k prodloužení stávajících nákupů o 6-9 měsíců a následně k pozvolnému ukončování. My čekáme ukončení QE až v polovině roku 2018, nikoliv už v březnu 2017. Nejde o to, že by si tým Tomáše Holuba myslel, že nedojde k prodloužení kvantitativního uvolnění. Ale má „politiku“, že tento předpoklad nezmění, dokud jej ECB neoznámí. Dokud to není stopro.

No jo, ale pokud by ČNB předpokládala, že dojde k prodloužení QE ECB, potom by jejich prognóza ukazovala, že by zde byl větší tlak na posílení koruny. V tomto případě by viděli riziko posílení koruny po exitu a tudíž, že by inflace byla stlačována opět dolů. Proto očekávejte, že tým hlavního ekonoma ČNB postupně změní prognózu tak, že bude spíše ukazovat na potřebu pozdějšího exitu. My čekáme exit nejdříve na konci 2017.

Dále potvrdil naše slova, že ČNB exit bude transparentní, tedy žádná snaha překvapit dřívějším exitem ve stylu „bude říkat září, ale uděláme to v dubnu“. Ti, kteří spoléhají na dřívější exit, argumentují snahou ČNB snížit objem intervencí. ČNB má ovšem dlouho rozmyšlené a Tomáš Holub to potvrdil, že případná budoucí ztráta z přecenění devizových rezerv nehraje v rozhodování žádnou roli. Fakt, ČNB není švýcarská centrální banka, která vyplácí dividendy a už v minulosti byla ztráta přes 150 mld. CZK a v ČNB se nikdo nehroutil.

Praktickou informací pro vývozce bylo přiznání, že ČNB hlídá pouze spotový trh, nikoliv forward. Jinými slovy, podnikům, které se chtějí zajistit, ČNB není schopna garantovat forwadový kurz 27 CZK/EUR. 

Nicméně ČNB si stále neuvědomuje, že si zahrává s ohněm, protože i v této prezentaci se objevilo: „Exit = konec období bezprecedentní kurzové stability, a tedy konec období ‚hedgingu zdarma‘ ze strany ČNB.“ Tak to není! Právě protože ČNB není schopna garantovat forward, tak čekání na zajištění kurzového rizika těsně před exit se podnikům naopak hodně prodraží. Pro hedging není důležitý exit, ale očekávání exitu, který posune forwardy pod 27 CZK/EUR.


Zmatenost komunikace ČNB vůči vývozcům dobře dokresluje komentář ke grafu výše. První komentář zní „Výsledky naznačují, že podniky doposud vesměs věřily komunikaci ČNB a nepodléhaly tržním spekulacím na předčasný exit“. A druhý pak: „Varovnější interpretace grafu by ovšem mohla být taková, že firmy si odvykly řídit kurzové riziko a mohly by podcenit návrat do normálu spojený s exitem.“ Si vyberte.

A proto nemohl nepřijít alibistický závěr: „Výrobní podniky by – podle mého názoru – neměly spekulovat na vývoj kurzu po exitu, ale chápat ho jako návrat do světa, v němž může docházet k neočekávaným pohybům kurzu oběma směry. Je samozřejmě čistě na nich, jak tomu přizpůsobí řízení svého kurzového rizika.“

Záleží na vás… Trochu mi to připomíná Cimrmana: „Tak končí – aspoň doufám – naše komedie. Zlo prohrává a dobro žije. Vám, paní, vidím, se slza v oku blyští, že chodí to tak pouze na jevišti. V životě našem opáčně to bývá –tam dobrák úpí, vrch má duše křivá. Jak ale říkám na každičké štaci: svět bude lepší, dáme-li si práci. Je marné žehrat, modliti se zdrávas. Vše záleží jen na vás, na nás…a hlavně teda na vás.“


Bonus: "Dal odpovědět všem."     

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb